Mile Pešorda: Kundera i sveti Pavao*

Ex-komunističke strukture, i u razdoblju postkomunizma, nastavljaju progoniti svoje žrtve i protivnike. Komunisti se plaše istine o onome što su, uime komunizma, uradili ljudima i narodima svojom strahovladom te se planski osvećuju svima onima koji su se posvetili odkrivanju baš te zabranjene istine. Najnoviji je primjer komunističke osvete znameniti književnik Milan Kundera (rođen 1. travnja 1929. u Brnu).

U trenutku kada su brojni ljubitelji i poštovatelji njegova opusa, s pravom, očekivali vijest o dodjeljivanju Nobelove nagrade za književnost velikom romansijeru Milanu Kunderi, cijeli je svijet obišla i sve nas neugodno iznenadila obavijest o njegovoj nagrdi. Naime, iz „KGB“ struktura zloga (struktura protiv kojih se Kundera borio od 1960-ih godina pa sve do njihova raspada 90-ih), između stotina tisuća još neistraženih i znanstveno neobrađenih spisa i dokumenata nekadašnje tajne komunističke policije i MUP-a bivše Čehoslovačke, na svjetlost je dana poturen tek jedan papirić iz 1950., na kojemu neki policijski službenik piše kako je k njima u ured (navodno) svratio dvadesetjednogodišnji student M. Kundera te policiji jednostavno „priopćio“ime nekoga (Kunderi posve nepoznata) mladića. ( Kasnije je taj mladić bio uhićen i osuđen na 22 godine zatvora.). U času kada se moglo očekivati kako će Kundera biti proglašen nobelovcem, potpuno neočekivano, osamdesetgodišnjega slavnoga pisca i sveučilišnoga profesora dale su „KGB“ strukture prokazati kao „doušnika“! Strukture su također na svome papiriću dale zapisati 14. III. 1950. da je taj i taj „danas oko 16 sati došao u ovu postaju kako bi priopćio da se jedna studentica treba tijekom večeri sastati sa stanovitim“ tim i tim, te da „potonji je pobjegao iz vojske, a lani u proljeće je ilegalno boravio u Njemačkoj“.

Kundera je, preko svoga nakladnika Gallimarda, uputio kratki demanti, u kojemu stoji: „Najodlučnije opovrgavam sve optužbe, koje su čiste laži.“ Rekao je to Kundera u Parizu, gdje uglavnom živi, nakon što su ga komunističke vlasti iz domovine protjerale, a zatim mu, godine 1979., i samo češko državljanstvo oduzele.

Komunizam, totalitarni sustav nastao na obmani, prijevari, nasilju i zločinu, strgnuli su sa sebe porobljeni ljudi i nacije. Književnik Milan Kundera je dao nemali prinos da se u istini ljubavi i slobode pobijedi taj bogoubojstveni anticivilizacijski poredak, odgovoran za stotinu milijuna ljudskih žrtava. Zasigurno su i zbog toga svojedobno i mene sama tvrdolinijaški komunisti javno prokazivali kao „kunderista, antikomunista i neprijatelja Jugoslavije“ (M. Lalić), u vrijeme kada sam uredio i objavio, orwelovske godine 1984. Kunderina Sabrana djela. A Kunderin mladenački „komunizam“, zapitkuju neki? Pa i Sveti Pavao je (si licet parva componere magnis) u svojoj mladosti, prije obraćenja na Kristov put, bio protukršćaninom.I sveti su se varali, dobro veli naš pobožni puk.

Milana Kunderu, dokazanoga prijatelja hrvatske slobode i kulture, pozdravlja duhovna Croatia, zemlja mira i posvete, i njezin potpisani službenik.

*Napomena autora: Objavljeno u tjedniku za kulturu Hrvatsko slovo, god. XIV., br.704., str. 5., Zagreb, petak, 17.10. 2008., ali pod neautorskim naslovom. Izvorni je naslov mojega apela podpore „atentatorski” napadnutomu književnom velikanu, u tome času najvjerojatnijim kandidatom za Nobelovu nagradu, i prijatelju Milanu Kunderi bio - „Kundera i sveti Pavao”, ali je urednik dao neki bitno drugačiji naslov - „Kundera im i danas smeta”. Novinar je državne agencije Hina odaslao vijest o ovome posve osamljenome glasu javne podpore u Hrvatskoj jednome književnom velikanu i otvorenomu zagovorniku hrvatske slobode i nezavisnosti, ali su gotovo svi mediji zanemarili tu vijest. Častnom je i znakovitom iznimkom bio katolički tjednik „Glas Koncila” u Zagrebu, koji je, 2. XI. 2008. na stranici devetnaestoj, citirao oveći dio teksta solidarnosti s Kunderom, pod naslovom „Planska osveta KGB struktura”. Inače, moja je podršku Milanu Kunderi bila iztaknuto najavljena na prvoj stranici „Hrvatskoga slova”, pod naslovom: Mile Pešorda, „Kundera na udaru”.

Mile Pešorda: Kundera a svatý Pavel*

Bývalé komunistické struktury i v postkomunistickém období pokračují v pronásledování svých obětí a odpůrců. Komunisté se bojí pravdy o tom, co ve jménu komunismu způsobili lidem a národům svou hrůzovládou, a hodlají se pomstít všem, kteří se věnovali odhalování právě této velmi zakázané pravdy. Nejnovějším příkladem komunistické msty je slavný spisovatel Milan Kundera (nar. 1. dubna 1929 v Brně).

Ve chvíli, kdy mnozí příznivci a obdivovatelé jeho díla právem očekávali zprávu o udělení Nobelovy ceny za literaturu velkému prozaikovi  Milanu Kunderovi, celý svět obletěla a všechny nás nepříjemně překvapila zpráva o jeho potupě. Ze struktur zla „KGB“ (struktur, proti kterým Kundera bojoval od 60. let až do jejich zhroucení v 90. letech) se mezi statisíci dosud neprozkoumaných a vědecky nezpracovaných spisů a dokumentů bývalé komunistické tajné policie a Ministerstva vnitra bývalého Československa na světlo světa dostal ojedinělý lístek z roku 1950, na kterém jistý policista píše, že se u nich v kanceláři (údajně)  zastavil jednadvacetiletý student M. Kundera a policii prostě "sdělil" jméno mladíka, Kunderovi zcela neznámeho. (Později byl tento mladý muž zatčen a odsouzen k 22 let vězení.). Ve chvili, kdy se očekávalo, že bude Kundera prohlášen laureátem Nobelovy ceny, byl 80letý slavný spisovatel a univerzitní profesor zcela nečekaně označen strukturami "KGB" jako "informátor"! Struktury na svůj kousek papíru také zapsaly, že 14. III. 1950 onen člověk „přišel dnes kolem 16:00 na tuto stanici oznámit, že by se měla jedna studentka během večera sejít s jistým člověkem“, který „utekl z armády a loni na jaře pobýval nelegálně v Německu“. Kundera prostřednictvím svého nakladatele Gallimarda zaslal krátké zamítavé vyjádření, ve kterém stálo: „Rozhodně odmítám všechna obvinění, která jsou čirou lží.“ Své prohlášení učinil v Paříži, kde prožil většinu času poté, co ho komunistické úřady vyhnaly z vlasti a následně mu v roce 1979 odebraly české občanství.

Komunismus, totalitní systém založený na podvodech, podvodech, násilí a zločinu, byl nakonec svržen zotročenými lidmi a národy. Spisovatel Milan Kundera přispěl nemalým dílem, aby ve jménu pravdy, lásky a svobody porazil onen bohavraždící anticivilizační řád, odpovědný za sto milionů lidských obětí. Jistě také proto mě v době, kdy jsem redigoval a publikoval Kunderova sebraná díla, tedy v orwellovském roce 1984, zarytí komunisté veřejně odsuzovali jako „kunderistu, antikomunistu a nepřítele Jugoslávie“ (M. Lalić). A Kunderův mladický "komunismus", ptají se někteří? I svatý Pavel (si licet parva componere magnis) v mládí, před svým obrácením na Kristovu cestu, byl antikřesťanem. I svatí se mýlili, říká dobromyslně náš zbožný lid.

Milana Kunderu, osvědčeneho přítele chorvatské svobody a kultury, vítá duchovní Chorvatsko, země míru a zasvěcení, a také její podepsaný služebnik.

*Poznámka autora: Uveřejněno v kulturním týdeníku Hrvatsko slovo, roč. XIV., č. 704, str. 5., Záhřeb, pátek 17. října 2008, ale pod neautorským titulem. Původní název mého apelu na podporu „atentátem“ napadnuteho literárního velikána, v té době nejpravděpodobnějšího kandidáta na Nobelovu cenu, a přítele Milana Kunderu byl – „Kundera a sv. Pavel“, ale editor dal výrazně jiný název - "Kundera je obtěžuje i dnes!". Novinář státní agentury Hina poslal zprávu o tomto zcela osamělém hlasu veřejné podpory v Chorvatsku literárnímu gigantovi a otevřenému obhájci chorvatské svobody a nezávislosti, ale téměř všechna média zprávu ignorovala. Čestnou a významnou výjimkou byl katolický týdeník "Glas Koncila" v Záhřebu, který dne 2. 11. 2008. na straně devatenácté citoval větší část textu solidarity s Kunderem pod názvem „Plánovaná pomsta struktury KGB“. Mimochodem, moje podpora Milanu Kunderovi byla výrazně oznámena na první stránce "Hrvatskoga slova" pod názvem: Mile Pešorda, "Kundera na udaru".